Historie

Vracíme se do dob, kdy v Tlumačově fotbal klíčil, kdy zapouštěl kořínky, do těch časů, kdy kopaná byla pokládána za neslušnou a surovou neřest jako opilství a rváčství, vzpoura proti vrchnosti apod. Fotbalista byl tehdy pokládán za blázna, a to nikoliv tichého, nýbrž násilného, společnosti nebezpečného. Studenti a učňové vbíhali na hřiště s nalepenými vousy, aby nebyli poznáni a ze školy či z učení vyloučeni.

Brzy po 1. světové válce poletovala v Tlumačově jenom hadrová „pucka“, obyčejně hadrami nebo papírem vycpaná maminčina punčocha, kterou kluci vášnivě honili po plácku a snažili se ji všemi prostředky zasunout mezi dvě hromádky čepic, kabátů a školních knížek.

Neví se dobře, kdo první do Tlumačova přinesl pravý kožený kopací míč.
Jedna verse hovoří, že jej přivezl už ve válku Petr Molák z Vídně, jiná pověst vykládá, že první kopací míč vlastnil František Šamánek, syn Antonína Šamánka, koláře z Nádražní ulice. Starší Šamánek prý také zhotovil první opravdové brány pro kopanou na území dnešního parku u nádraží. Tak vzniklo první fotbalové hřiště v Tlumačově a kopaná u nás začala zapouštět kořeny.

Objevili se i první diváci, kopaná získávala příznivce i mezi dospělejší mládeží a brzy se vytvořil pevný kolektiv tlumačovských fotbalistů, který hledal spojení s okolními sportovními kluby, sehrál s nimi i několik přátelských utkáni.

Byly však těžkosti s výstrojí, s údržbou hřiště a hlavně se získáváním hodnotných soupeřů, neboť registrovaným fotbalistům bylo zakázáno utkávat se s „divokými“. Až kdosi, neví se dodnes, kdo to byl, řekl: „Kluci, nemůžeme do nekonečna hrát na divoko – založme sportovní klub a zaregistrujme se!“

A tak v prosinci r. 1931 za přítomnosti 25 milovníků kopané došlo v hostinci u Brázdilů (u Hlada) k založení Sportovního klubu Tlumačov (SK Tlumačov). Byl zvolen první výbor klubu v tomto složení:
Raimund Havlík – předseda
Vincenc Němeček – místopředseda
Ladislav Caha – jednatel
František Kudrnáč – pokladník
František Gazdoš – hospodář a členové výboru:
Alois Jasenský, Jan Sova, Josef Němeček, Bol. Kristýnek, Alois Válek, František Kopl.

S.K. Tlumačov

Na jaře roku 1932 začalo družstvo SK Tlumačova svou sportovní kariéru v mistrovství čtvrté třídy. Podle zažloutlých fotografií a podle velmi stručných zpráv z kroniky klubu podařilo se nám identifikovat tyto průkopníky fotbalového sportu v Tlumačově:
Bola Kristýnek, Vojtěch Marčík, Václav Gazdoš (Pitek), Tonda a Jaroslav Gazdošovi z Korábku, Alois Jasenský, učeň u řezníka Janka, Frant. Maňas, Petr Molák, Josef Němeček, František Kopl, Sláva (Skála) a Bohuš Janišovi, Antonín Švábeník, Antonín Šamánek, František Skopal (Funcek), Jaroslav Ředina (Čubrin), Josef a František Surmovi, Antonín Kubíček, J. Hlavinka, Oldřich Stašek, Řezniček, Karel Páleníček, Bohuš Halma, Březina, Pešek, Ant. Zavadilík, Josef Vaclach, bratři Zamazalovi, Rud. Michalský, Karel Juraň, Ant. Švenda.

Trvalo to ovšem ještě dlouho, než kopaná získala tu popularitu, jaké měla v letech čtyřicátých, kdy také zaznamenala svůj největší vzestup.

Další úspěchy získala tlumačovská kopaná koncem let šedesátých a na začátku sedmdesátých už pod praporem sjednocené tělovýchovy, kdy se probojovala do 1. B třídy. Vylíčení těchto úspěchů ponecháme příštím kronikářům.

Jest však jisto, že největší obdiv zasluhují průkopníci naší kopané, neboť ti museli překonávat takové překážky, které naše generace těžko muže pochopit. Jejich obětavost a vytrvalost oceňujeme aspoň touto krátkou statí.

Podle vzpomínek Josefa Němečka, Antonína Švendy a jiných sportovců sepsal A. Horký